Adoptovali ji vlastní rodiče. Zoo Praha se podařilo odchovat krasku jávskou
V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha /2X/

Adoptovali ji vlastní rodiče. Zoo Praha se podařilo odchovat krasku jávskou

11. března 2020 17:59
Autor: TZ, red
V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej. 

„Kraska jávská patří nejen mezi nejkrásnější, ale především nejvíce ohrožené ptačí druhy. Spolu se dvěma britskými zoo jsme v Evropě jediní, kdo ji dokáže odchovávat, což je právě vzhledem k míře jejího ohrožení mimořádně důležité,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

K umělému odchovu mláděte (o hmotnosti 5,85 gramů) v inkubátoru přistoupili chovatelé preventivně, po předešlých zkušenostech.

kraska-manasek-krmeni-1 „Ačkoliv se jedná o zkušené rodiče, několik předešlých snůšek zničili, a dokonce zabili i svá mláďata. Krasky jsou velmi citliví ptáci a jakékoliv drobné vyrušení může vést ke zmaření jejich hnízdění,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. „Speciálně zhotoveného maňáska jsme k podávání krmení použili proto, aby mláděti evokoval hlavní signální znaky rodičů – červený zobák a černé okruží na svítivě zelené hlavě.“

Zkušenost s umělým odchovem krasky pomocí maňáska má Zoo Praha již z jara roku 2018. Mládě bylo zdárně odchováno a v červenci roku 2019 odcestovalo do anglické Zoo Whipsnade. Další socializace u mláděte odchovaného maňáskem však může být složitá, zejména když nemá sourozence a může začít tíhnout k lidem. Proto se tentokrát chovatelé rozhodli poprvé použít u krasek metodiku odchovu pěstounskou péčí vlastními rodiči.

Ve věku 24 dnů mládě začalo opouštět hnízdní košíček v inkubátoru, proto jej přesunuli i s košíčkem do připravené klícky umístěné ve voliéře rodičů. Mládě začalo téměř okamžitě žadonit o potravu. Toto žadonění bylo silným stimulem pro to, aby samec začal nejprve ochraňovat okolí klícky. Po dvou dnech již plně převzal rodičovské povinnosti a krmil mládě přes mřížku klícky. Když mládě přestalo reagovat na maňáska, přistoupili chovatelé k otevření klícky a rodiče se začali předhánět, který z nich nakrmí mládě dříve.

„Každý úspěch v chovu této vzácné krasky je nesmírně cenný. A jsem za něj o to vděčnější, že naši chovatelé ho dokázali dosáhnout tak výjimečným a inovativním způsobem,“ uzavírá Miroslav Bobek.