Martin Hofmann jako Pavel Landovský ve filmu Havel
Autor: TZ, red
Stejně jako ostatní, i on se musel připravit na ztvárnění osoby, kterou každý zná. „Přípravy byly příjemné – nakoukával jsem Pavla Landovského, vytvářel jsem si nějaký celistvější obraz jeho osobnosti. No a on byl cokoli jen ne nudný, průměrný a zaměnitelný. Byl to fajny čas s Pavlem,“ popisuje Martin Hofmann. „Vůbec jsem ale nemyslel na to, jak Pavla Landovského napodobit. Myslím, že to není dobrá cesta – napodobování. To se hodí, když vyprávíte vtipy. Já měl Pavla Landovského hodně nakoukaného a přemýšlel jsem nad tím, jaký skutečně je. Mám pocit, že vedle toho řvaní, tam bylo i dost něhy,“ pokračuje Hofmann.
Překvapení, dojemné setkání, ale i nejpřísnější možné hodnocení jeho výkonu čekalo na Martina Hofmanna během pracovní projekce těsně před premiérou. Té se totiž spolu s ním účastnil i Jakub Landovský, syn Pavla Landovského.
„Vidět tatínka na plátně bez toho, aby to byl on, je velmi zvláštní pocit. Martin Hofmann ale dokázal podle mě něco mimořádného. Byl uvěřitelným Lanďákem i bez řvaní, a vystihl to, co charakterizovalo vztah táty s Havlem, totiž opravdové kamarádství,“ řekl Jakub Landovský po promítání.
„Bylo to zvláštní, ojedinělé. Myslím, že Russel Crowe prostě takovou zkušenost po natočení Gladiátora neudělal. Rád jsem Jakuba poznal a celé to dopadlo dobře,“ popisuje setkání Hofmann.
„Martin je pro mne objev. Překvapil mě, jak se okamžitě stal Lanďákem a jak současně zarytě hlídal, aby Lanďákovi nebylo ublíženo, aby z něj nebyla hulákající karikatura. Martin hned ze začátku hledal to „měkké srdce“ uvnitř bouřliváka. A já viděl Pavla Landovského úplně stejně,“ dodává režisér filmu Havel Slávek Horák.