Nekonečné vajíčko. Výstava věnovaná tělům a identitám
Video Lukáše Hofmanna zkoumá kůži jako primární platformu. Foto: Fotograf Gallery

Nekonečné vajíčko. Výstava věnovaná tělům a identitám

24. června 2022 07:46
Autor: Cen
Výstava nesoucí název Nekonečné vajíčko si hraje s tekutostí hranice mezi přirozeně zplozeným a uměle zhotoveným a ukazuje těla a identity jako teritoriální stavební materiál. Představí díla Ericy Curci, Pedra Neves Marques, Johany Pošové a dvou laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého: Marie Tučkové a Lukáše Hofmanna. Navštívit ji můžete od 1. července do 27. srpna. Kurátorkami výstavy jsou Hana Buddeus, Johana Pošová a Erica Petrillo.

Nekonečné vajíčko zkoumá – a oslavuje! – potenciál našich těl (a tedy i identit) se měnit, přeměňovat a znovuobjevovat. Vystavené práce pěti umělkyň a umělců mapují naznačený terén, pojímaný jako území experimentu, ale i manipulace. Zabývají se tělesným materiálem – šupinami kůže, kusy masa, buněčnými tkáněmi, ale i nejrůznějšími sociálními konstrukty, které z těchto organických složek vytvářejí skutečné, vnímající bytosti. Výstava představuje poměrně pestrou škálu různých médií, od fotografie přes video a audio instalaci až po performance.

„Fotograf vydává časopis, provozuje galerii a každoročně na podzim pořádá festival. Rozhodli jsme se tentokrát využít určité synergie a napojili jsme výstavu na číslo časopisu, které uvedeme při příležitosti vernisáže a které je věnováno tématu Jídla. Od přemýšlení o udržitelnosti stravování a o možnostech spojených s výrobou masa v laboratoři jsme se nakonec dostali i k lidským tělům jako biologickému materiálu,“ uvedla jedna z kurátorek, Hana Buddeus.

„Tzv. kultivované maso je založeno na užití technologií známých z tkáňového inženýrství. Pokud se zamyslíme nad tímto novým fenoménem výroby masa, můžeme také uvažovat o možnosti produkce jiných tkání – včetně lidského masa. Ve své podstatě je tedy kultivované maso metaforou naší schopnosti vládnout našimi těly a identitami a podílet se na jejich výrobě,“ doplňuje Erica Petrillo z kurátorského týmu výstavy.

Návštěvníci výstavy mohou očekávat různé polohy na škále od jemné emotivní zkušenosti až po intenzivní, až fyzický prožitek. Chybět nebudou ani díla pracující s humorem a nadsázkou.

Marie Tučková zpracovává motiv oslavy ženského těla prostřednictvím hudební skladby a básně. Zve nás, abychom se pohodlně usadili v intimním prostoru určeném pro setkávání, poslech, čtení.

Umělecká praxe Ericy Curci se soustředí na povrch těla: kůži. Koncepčně její práce vychází z analýzy a následné reinterpretace ekdýzy – svlékání (biologického procesu ztráty a reformace staré kožní tkáně některých organismů). Experimentováním s bio materiály prostřednictvím bakteriálních kultur a bioaktivních látek rostlinného původu vytváří tkáně, které se podobají kůži.

Podobně i video Lukáše Hofmanna, zkoumá kůži jako primární platformu, jejímž prostřednictvím těla interagují a setkávají se navzájem, a odhaluje proces, při kterém se pokožka přeměňuje v useň. „Jde o polodokumentarní a polopoetickou video esej, která se snaží zodpovědět otázku, kde je hranice mezi jedincem a komoditou,“ uvádí autor díla.

Výchozím bodem fotografického cyklu Johany Pošové je tzv. dlouhé vejce. Válcovitý tvar dlouhého vejce, koncipovaný pro masový trh v polovině 70. let, umožňuje rovnoměrné rozložení žloutku a je tak ideálním polotovarem např. pro výrobu chlebíčků. Johaniny vtipné fotografie pracují s významy tradičně spojovanými s vejci (plodnost, cykličnost, zrození) a staví je na hlavu. Co se stane, když je vejce uměle prodlouženo a přivedeno do podoby falického tvaru?

Krátký film Pedra Neves Marques pojednává o dilematu, kterému čelí obhájce práv zvířat a zarytý vegan, je-li konfrontován s možností jíst maso vyrobené v laboratoři. Vtipný a zároveň děsivý film vypráví mj. o předsudcích týkajících se toho, co je považováno za přirozené a nepřirozené. Jedná se o část širší série, která odráží současné problémy týkající se queer reprodukce a těhotenství, obavy z umělosti v biotechnologiích a provázanosti mezi lidskými a nelidskými těly.

V rámci vernisáže výstavy, ve čtvrtek 30. června od 18 hodin ve Fotograf Gallery, se v suterénním prostoru uskuteční performance Lukáše Hofmanna.

Součástí vernisáže bude také křest nového vydání časopisu Fotograf #42 s tématem Jídlo: Co znamená problematika spojená s jídlem v dnešní době? Celý diskurz kolem stravování se dynamicky mění a otázky ohledně výroby a spotřeby masa jsou více a více urgentní. Jaký je aktuální pohled umělců a umělkyň na jídlo a jakou budoucnost nám předznamenávají?

Vernisáž: 30. 6. 18:00 + křest časopisu Fotograf #42
Trvání výstavy: 1. 7. – 27. 8. 2022
Místo: Fotograf Gallery, Jungmannova 19, Praha 1