Praha je třináctým nejzelenějším městem světa, porazila i Vídeň
Foto: archiv

Praha je třináctým nejzelenějším městem světa, porazila i Vídeň

18. února 2021 14:10
Autor: TZ, red
Index HUGSI, který mapuje městskou vegetaci a zeleň měst napříč kontinenty, zmonitoroval také českou metropoli. Ze 155 měst z 60 zemí světa dopadlo hlavní město Česka na výbornou. Obsadilo 13. příčku, v evropském srovnání vyšla Praha ještě lépe, zde se dostala do TOP 10 a patří tak mezi města s největším podílem parků, lesů a travnatých ploch.

HUGSI neboli Husqvarna Urban Green Space Index není pouhým žebříčkem nejzelenějších měst světa. Jde také o zdroj cenných dat, jež mohou poskytnout relevantní informace v rozvoji a správě městského zeleného prostoru a přispět tak k udržitelnosti zeleně ve městech, stejně jako zvýšit povědomí širší veřejnosti o otázkách životního prostředí.

Pro rok 2020 vytvořil HUGSI žebříček 155 měst z celkem 60 zemí, ve kterém hodnotil nejen podíl zelených ploch ale rovněž typ vegetace, jejího zdraví nebo rozložení. Díky nejnovější digitální technologii ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou pracuje HUGSI s aktuálními snímky i daty, které mohou pomoci městům v plánování, rozvoji a správě městského zeleného prostoru, a tím přispívá k udržitelnosti zeleně ve městech, v podpoře kooperace mezi jednotlivými metropolemi i v predikci budoucího vývoje.

Jaká data a z jakých zdrojů sleduje, porovnává a vyhodnocuje?
HUGSI kombinuje aktuální data z veřejně dostupných map se satelitními snímky z družic. Satelitní fotografie získává z vesmírného programu Evropské unie Copernicus podporovaného Evropskou komisí a Evropskou kosmickou agenturou. Pomocí nástrojů strojového učení a počítačového vidění jsou tyto informace zpracovávány do celé řady metrik, které hodnotí zelený prostor ve městech. Mezi nejvýznamnější parametry patří procento městské zeleně, průměrné zdraví vegetace, podíl zelené plochy na obyvatele, rozložení městského prostoru a procento zelené plochy, kterou pokrývají lesy nebo travnaté oblasti. Na základě těchto měřítek pak každé město získá své skóre, od 0 do maximálně 100 bodů, jež je porovnáváno s výsledky ostatních metropolí. V rámci indexu zeleně pro rok 2020 byla posuzována data z roku 2019.

Při spuštění projektu HUGSI na začátku roku 2020 bylo vybráno 96 metropolí, které se zapojily do iniciativy na ochranu klimatu C40 Cities Climate Leadership Group. Následně během roku přibyla další města včetně Prahy, která vyplnila chybějící lokality po Evropě, Indii či Severní Americe. Dnes index hodnotí městskou zeleň v celkem 155 městech po celém světě. V budoucnu jich bude dále přibývat.

„Když se lidé v 80. letech stěhovali do paneláků, sídliště byla neupravenými plochami posetá zbytky betonu. Prostor se časem kultivoval do poměrně pěkné zeleně, protože lidé jsou tu zvyklí starat se o místa, kde žijí. Na každém místě v docházkové vzdálenosti je zde park, zeleň či dětské hřiště. Dobré umístění Prahy v indexu mě proto nijak nepřekvapuje,“ komentuje výsledek náměstek primátora Petr Hlubuček, který má na magistrátu na starosti agendu životního prostředí.

„Praha z minulosti ‚zdědila‘ některé významné plochy zeleně, ale kromě nadstandardní péče o stávající celoměstsky významné plochy zeleně také dlouhodobě systematicky pracuje na rozvoji a zakládání nových ploch zeleně, a to jak na původně zemědělské půdě, tak i na neudržovaných plochách,“ doplnil náměstka Petra Hlubučka v komentáři tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman.