Vědkyně llnerová vysadila strom, který připomíná její působení v USA

Helena Illnerová (* 1937) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (UK) v Praze, obor chemie, specializace biochemie. Poté nastoupila do Fyziologického ústavu Československé akademie věd, od roku 1993 Akademie věd ČR (AV ČR).

Zde se věnovala převážně studiu biologických rytmů a časového systému savců. Spolu se spolupracovníky jako první ukázala, jak je denní rytmus v tvorbě melatoninu, hormonu epifýzy, řízen vnějším osvětlením i ročními změnami v délce dne a jak i centrální biologické hodiny v mozku, které rytmy regulují, jsou modulovány roční dobou a slouží tak nejen jako denní hodiny, ale i jako roční kalendář.

Lze říct, že Helena Illnerová zavedla v českých zemích studium chronobiologie, tj. nauky o čase v živých organismech, stala se mezinárodní autoritou v této oblasti a začalo se mluvit o české škole chronobiologie. Spolupracovala též intenzivně ve výuce s vysokými školami, zejména s UK.

„Velmi mě těší, že do našeho projektu Kořeny osobností přibývají i významná jména z oblasti vědy. Paní Helena Illnerová patří mezi velké osobnosti české vědy, má za sebou několik objevů, které ovlivňují život lidí. K přírodě má navíc jako skautka velmi blízko, a tak jsem si jistý, že jí krásná americká jedle u nás v botanické zahradě bude skvěle reprezentovat,“ řekl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„S pokorou a radostí jsem přijala pozvání do projektu Kořeny osobností. S pokorou proto, že jsem se ocitla mezi vzácnými vědci, jako byl například prof. Otto Wichterle či Antonín Holý, jichž jsem si osobně velmi vážila. A s radostí proto, že k životu potřebuji procházky českým lesem s mnoha jehličnany, a tak mě potěšilo, že jsem mohla vysadit jeden z nich, krásnou severoamerickou jedli,“ uvedla Helena Illnerová. 

Jedle balzámová (Abies balsamea) je stálezelený jehličnan a v přírodě dorůstá výšky 15 až 30 metrů. Pochází ze severovýchodu USA a zasahuje i do jihovýchodní a střední části Kanady. Roste v chladných a vlhkých podmínkách, často na hranici lesa. 

„Balzám této dřeviny, známý též jako ‚kanadský‘, měl široké použití. Sloužil například k výrobě terpentýnu, jako kloktadlo proti bolesti v krku, k výrobě laků, k lepení čoček v objektivech nebo diapozitivů,“ uvedl Tomáš Vencálek, kurátor dřevin v Botanické zahradě hl. m. Prahy. 

V USA, ale i v západní Evropě je jedle balzámová pěstována jako vánoční stromek. V České republice se poprvé objevila v 19. století. „Paní Helena Illnerová má ráda lesy, a to zejména ty jehličnaté. V jednom z rozhovorů si posteskla, že jí při jejím působení na východním pobřeží Spojených států a procházkách v parku chyběly tradiční jehličnany a jejich vůně. Proto jsme zvolili jedli balzámovou, krásnou a štíhlou dřevinu, jejíž americký původ je připomínkou působení Heleny Illnerové ve Spojených státech,“ doplnil Vencálek.